|
|
Cestička k domovu
Hauser, Filip ; Lang, Dominik (oponent) ; Ambrůz, Jan (vedoucí práce)
Ústředním motivem projektu Cestička k domovu (inspirací pro název projektu byla stejnojmenná báseň Karla Václava Raise) je práce s pamětí krajiny. Projekt se týká 700 metrů dlouhého úseku z části zaniklé cesty u Stráže nad Nežárkou, které se ve své práci snažím navrátit její původní účel, zjistit její historické opodstatnění a navrátit její celistvost. Cesta vedla z obce Dvorce a končila u dnes zrušeného Gablerova mlýna (dům č. p. 98) ve Stráži nad Nežárkou. Součástí práce bylo také pozorování proměn kulturní krajiny v okolí obce. Práce samotná se skládá ze tří etap. CESTA, JABLONĚ, OBJEKT.
|
|
|
Zaniklá sídla Moravy a Slezska - případová studie Dukovansko
Křížová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá vesnicemi, které zanikly z důvodu výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Cílem práce je vytvořit naučnou stezku, která by připomínala dřívější osídlení. Dále je v práci řešena změna krajinné struktury a textury, definování hlavního krajinotvorného činitele a vliv člověka. Práce se skládá z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše pojednává o tématech krajinné paměti, historie kulturní krajiny, lokální identitou, geniem loci, zaniklými sídly a příčinou jejich zániku. Ve vlastní práci je nejprve popsáno zájmové území, popsána výstavba jaderné elektrárny a vysídlení dotčených vesnic. Informace o vesnicích jsou doplněny o stručnou demografií, historii a jejich historický vzhled. Na základě rozhovorů s pamětníky byli zjištěni obyvatelé Skryjí a Lipňan. Tyto informace byli doplněny do nákresů vesnic, kde podle historickým leteckých snímků byli zakresleny budovy. Byla popsána změna krajinné struktury a textury a zásadní vliv kolektivizace na tento jev. Lokalita je turisticky vyhledávána kvůli jaderné elektrárně a Mohelenské hadcové stepi. Práce obsahuje návrh naučné stezky, která prochází všemi třemi zaniklými vesnicemi okolo jaderné elektrárny.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
|
|
|
Zaniklá sídla v povodí Zdíkovského potoka jako součást paměti krajiny českého pohraničí
Andrš, Vojtěch ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Riezner, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem paměti krajiny, zejména historickými krajinnými strukturami vyskytujícími se v krajině pohraničí v době poválečného odsunu obyvatelstva. Ty jsou hmotnou připomínkou minulosti, bývalého osídlení a využití krajiny a stále v některých případech mohou plnit ekologickou funkci, mít estetickou, vzdělávací či historickou hodnotu anebo hodnotu symbolu krajiny. Cílem práce je nalezení, dokumentace, zhodnocení, výzkum stavu a diskuse významu a využití historických krajinných struktur z tohoto období. V rešeršní části se práce věnuje problematice proměn krajiny, její paměti a historických krajinných struktur v kontextu poválečného odsunu obyvatelstva z pohraničí. V praktické části autor zaznamenává výskyt krajinných struktur v době odsunu pomocí historických leteckých snímků a jejich aktuální stav za využití aktuálního ortofota, digitálního modelu reliéfu 5G a terénního průzkumu s využitím programu QField. Historické krajinné struktury kategorizuje na základě kritérií zachovalosti a využití a vybírá ty nejvýznačnější. Význam prvků zaniklé krajiny obecně a význam a využití nejzachovalejších je konzultován se starosty příslušných obcí za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Praktická část je uskutečňována v horním povodí Zdíkovského potoka (přítok Malše) v podhůří Šumavy, které slouží...
|
|
|
Paměť krajiny mikroregionu Ivančicko
Skálová, Petra
Diplomová práce se věnuje paměti krajiny mikroregionu Ivančicko. Mikroregion Ivančicko leží v Jihomoravském kraji, v jihozápadní části okresu Brno-venkov. Celkem do něj spadají tři města a devět obcí. Metodicky je práce založena na rešerši publikovaných informacích, srovnávací metodě, polostandardizovaných rozhovorech, SWOT analýze a vlastním terénním průzkumu. V teoretické části jsou nejdříve definovány základní pojmy, následně je velmi stručně popsán celý mikroregion, jeho vybrané památky, ochrana přírody a krajiny. Na závěr je stručně popsán jeho historický vývoj a současné dominanty. Z výsledků vyplývá, že vybraná zájmová oblast mikroregionu, tedy katastrální území Ivančice a Kounické Předměstí, se svými přírodními poměry příliš neliší, nicméně jejich historický vývoj území probíhal odlišně. Největší vliv na obě území zanechala průmyslová revoluce a následná socializace a kolektivizace v zemědělství. Na základě polostandardizovaných rozhovorů, týkajících se pouze krajiny kolem měst Ivančice a Oslavany, bylo zjištěno celkem 32 hodnot. Výsledky potom poukazují na fakt, že krajina mikroregionu sice bývala bohatá na spoustu krásných míst, ale většina z nich k dnešním dnům nenávratně změnila svoji podobu anebo úplně zanikla.
|
|
|
Krajinná paměť venkova - případová studie mikroregionu Jilemnicko
Crhová, Jana
Diplomová práce se zabývá pamětí krajiny mikroregionu Jilemnicka. Blíže popsány byly čtyři území ležící v tomto mikroregionu. Práce využívá metody literární rešerše, srovnávací metody, polostandardizovaných rozhovorů, vlastního terénního průzkumu a SWOT analýzy. V části literární rešerši je nejdříve vymezení základních pojmů. Následuje popis celého mikroregionu. Práce dále charakterizuje lokality z pohledu fyzicko-geografického, ekologického, krajinářského, historického a kulturního. Srovnávací metoda je použita k vyhodnocení změn krajinných struktur, a to na základě porovnání historických a aktuálních kartografických a fotografických záznamů. Dále využívá získaná data jednotlivých druhů pozemků. Z metody polostandardizovaných rozhovorů zachycuje změny území místními obyvateli a vymezeny hodnoty krajiny. Srovnávací metoda, metoda polostandardizovaných rozhovorů, terénní průzkum a SWOT analýza přispěly k navržení nového využití území.
|
|
|
Objekt v krajině
Šormová, Vlasta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (oponent)
Diplomová práce Objekt v krajině se zabývá vztahem člověka a krajiny, kdy člověk, protože se nemůže odpoutat od svého subjektivního pohledu na skutečnost, určuje měřítko pohledu a vztahování se ke krajině. Cílem práce je porovnat a konfrontovat pohledy na krajinu z perspektivy odborné literatury a osobní zkušenosti jak autorky práce, tak výtvarných umělců pracujících v krajině nebo s krajinou. Tato konfrontace ústí na jedné straně ve výtvarné zpracování, na druhé pak v didaktickou řadu, která nabízí ověření formulovaných tezí.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov
Hrubanová, Barbora ; Zelinka, Vít (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Název této práce je Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov. Dané území bylo vybráno proto, že zde v jisté míře ještě funguje zemědělství, i když už ne tolik jako před lety. Lze tedy předpokládat, že na daném území postupem času docházelo k určitým změnám v krajině. Práce se zabývá vývojem krajiny a krajinnými změnami. První část pojednává obecně o krajině, její struktuře, kontrastu apod. V druhé části práce jsou uvedeny konkrétní změny krajiny ve vybraném zájmovém území. Hlavními podklady pro sledování jsou ortofotomapa z 50. let 20. století a ortofotomapa z roku 2014, dále statistické dostupné údaje a kvalitativní šetření s respondenty. Tyto podklady jsou mezi sebou porovnány a poskytují tak ucelený obraz vývoje krajinných změn v Horním Bezděkově.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v k.ú. Dolní Hbity
Fialová, Kristýna ; Zelinka, Vít (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Název této práce je Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Dolní Hbity. Cílem této práce bylo zmapování změn v krajině na tomto území. Ke zjištění těchto změn bylo nutné stanovení hlavních trendů a jejich změn v krajině katastrální-ho území Dolní Hbity. Hlavní část bakalářské práce spočívá v porovnání změn zjiš-těných z dostupných podkladů a map s výpověďmi respondentů. První část práce se zabývá obecnými pojmy a informacemi, které jsou dále využívány ve zkoumání změn. Druhá část je samotné zkoumání změn a tvoření analýz v krajině na základě dat z ČÚZK, dostupných map, jejichž výsledky jsou porovnávány s výpověďmi od respondentů. Jako hlavní podklady jsou brány ortofotomapy z let 1948 a 2014, dále také dostupné údaje o rozlohách a výpovědi respondentů. Tyto podklady jsou navzá-jem porovnávány a tím vzniká ucelená analýza změn v krajině, která napomáhá při-blížit změny a pochody v krajině, které se za sledované období udály.
|
host ::
RSS.